Podnikatelská sféra

Na konci roku 2010 evidoval Registr ekonomických subjektů celkem 134 374 podnikatelských subjektů se sídlem ve Zlínském kraji. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 se jejich počet zvýšil o 2 504, tj. o 1,9 %. Ve struktuře ekonomických subjektů podle právní formy připadal nejvyšší podíl na fyzické osoby, kterých bylo evidováno 109,3 tisíc, tj. 81,4 % z celkového počtu subjektů v kraji. Z nich bylo více než 102 tisíc živnostníků (76,0 %), zhruba 5,3 tisíc osob ve svobodném povolání (3,9 %) a 1,9 tisíc zemědělských podnikatelů (1,4 %). Druhou nejpočetnější skupinou byly obchodní společnosti. Tato skupina zahrnovala na konci roku 2010 celkem 13,4 tisíc subjektů, tj. 10,0 % z celkového počtu subjektů se sídlem v kraji. K méně početným formám patří například sdružení, organizační jednotky sdružení, společenství vlastníků jednotek nebo zahraniční osoby.
 

Struktura průmyslu ve Zlínském kraji

Současný průmyslový potenciál kraje je založen na existenci původních klíčových výrobních podniků. Podstatný význam mají subjekty podnikající v gumárenství a plastikářství, v elektronice a elektrotechnice, potravinářství, ve strojírenství, stavebnictví či ve výrobě nábytku. V posledních letech se v kraji velmi intenzivně rozvíjí i obor informačních a komunikačních technologií (ICT). Průmyslový potenciál Zlínského kraje tvoří podniky zpracovatelského průmyslu, kterých je 17,2 % z celkového počtu registrovaných subjektů. Na tvorbě hrubé přidané hodnoty má zpracovatelský průmysl podíl 39,1 %, což je nejvyšší hodnota mezi kraji ČR (průměrná hodnota za ČR byla 34,7 %). Ostatní odvětví ekonomiky kraje se na tvorbě hrubé přidané hodnoty podílejí méně než deseti procenty, s výjimkou obchodu (11,9 %) a komerčních služeb (11,1 %). Zpracovatelský průmysl je i největším zaměstnavatelem v kraji. Podle výběrového šetření pracovních sil bylo v tomto odvětví v roce 2008 zaměstnáno 102,7 tisíc pracovníků, což bylo 36,2 % z celkového počtu zaměstnaných v kraji (ČR – 28,6 %). V jeho struktuře připadá nejvyšší podíl z celkových tržeb průmyslové povahy na gumárenský průmysl.

Plastikářský a gumárenský průmysl

Plastikářský průmysl ve Zlínském kraji prožíval v posledních letech nebývalý rozvoj. Význam odvětví vzrostl také díky těsné vazbě na dynamicky se rozvíjející automobilový a elektrotechnický průmysl. Jeho perspektiva je dále posilována dobrou surovinovou základnou, širokými dodavatelskými vazbami s navazujícími průmyslovými segmenty, rostoucí konkurenceschopností domácích výrobců díky přílivu špičkových technologií i dosavadní nízkou spotřebou plastů na obyvatele. Stále větší možnosti uplatnění pryžových a plastových výrobků se nabízejí v potravinářském průmyslu (zejména obaly), ve stavebnictví, energetice, v sortimentu zboží pro domácnost, volný čas aj. V regionu působí Plastikářský klastr z.s.p.o., který sdružuje podnikatelské subjekty z daného oboru. Toto sdružení má v současnosti 32 členů a svou působnost rozšířilo i za hranice Zlínského kraje.

Chemický průmysl

Chemický průmysl patří ke stabilním oborům, jejichž produkty mají nezastupitelný význam v zemědělství, stavebnictví a jsou nepostradatelným zdrojem surovin pro jiné průmyslové obory.

Strojírenský průmysl

Strojírenský průmysl má ve Zlínském kraji velmi široké výrobní spektrum, není možné ho pojímat zcela paušálně. Nejčastějším výrobním programem ve Zlínském kraji je výroba strojních součástek a komponent především pro dopravní strojírenství, výroba hydraulických systémů, automatů a obráběcích center, speciálních velkoprůměrových pletacích strojů, ocelových konstrukcí a výkovků. Dlouhodobějším trendem je proexportnost odvětví mimo území ČR, což poukazuje na nemalou míru kvality produkce a konkurenceschopnosti, a to především na západních trzích.

Obuvnický a kožedělný průmysl

V regionu patří obuvnický a kožedělný průmysl k nejtradičnějším odvětvím, ale perspektiva oboru vlivem ztráty ruského trhu a nárůstem asijské konkurence zaniká. Obuvnické firmy Zlínského kraje se především orientují na výrobu speciální obuvi (ortopedická, diabetická, pracovní, ochranná).

ICT a elektrotechnika

V kraji je výraznou mírou zastoupen elektrotechnický a ICT sektor, který patří mezi obory s největším inovačním potenciálem.

Stavebnictví

Stavebnictví je v kraji reprezentováno především několika velkými firmami, které se významně podílejí na zvyšování HDP kraje.

Potravinářský průmysl

Potravinářský průmysl zastupují firmy zaměřené zejména na zpracování masa, trvanlivých a chlazených výrobků, výrobu vitamínů a potravinových doplňků a minerálních vod.

Export

Objem vývozu zboží ze Zlínského kraje v roce 2010 klesl o 15,6 % oproti roku 2008. V absolutním vyjádření to znamenalo pokles ze 118,4 mld. Kč na 99,9 mld. Kč. Na celkovém vývozu ČR se Zlínský kraj podílel 4,7 % (v roce 2008 to bylo 4,8 %) a na propadu za celou ČR necelými 5 %. Je však třeba upozornit na to, že více než desetinu republikového objemu nelze krajově přiřadit (podíl nespecifikovaného vývozu se od roku 2004 zvýšil šestnáctinásobně). S přepočtem exportu 166 tis. Kč na jednoho obyvatele se Zlínský kraj zařadil na 6. místo. Ve vývozu z kraje dominovaly stroje a zařízení (34,5 %), polotovary a materiály (33,6 %), za nimi pak v pořadí následovaly průmyslové spotřební zboží (11,2 %), chemikálie a příbuzné výrobky (8,6 %), potraviny a živá zvířata (7,5 %).

Nejvýznamnějšími vývozními položkami byly v roce 2009 pneumatiky, pryžové výrobky a duše (22,6 %), výrobky z elektroniky (9,7 %) a náhradní díly a příslušenství do motorových vozidel (5,4 %). Zlínský kraj byl v rámci ČR především největším vývozcem kávy a kávových náhražek, pneumatik a duší, výbušnin a pyrotechnických výrobků, ale také např. prefabrikovaných budov, zbraní a munice, obuvi, elektronek, rentgenek, diod, tranzistorů apod. Pokud jde o export, měl Zlínský kraj v roce 2010 členitější teritoriální strukturu. Velká část vývozu směřovala do ostatních vyspělých tržních ekonomik (89,7 %), ale poměrně velké procento exportu, ve srovnání s ostatními kraji ČR, směřovalo i do méně rozvinutých ekonomik a Společenství nezávislých států.

Zahraniční investice ve Zlínském kraji

V letech 1993-2009 se Zlínský kraj umístil na 7. místě v počtu investičních projektů umístěných na území České republiky. S podporou agentury CzechInvest se během této doby vytvořilo 4 469 nových pracovních míst a investice přesahovaly 21 mil. Kč. Celkový objem investic v České republice činil 665 280 mil. Kč. Zlínský kraj se umístil v objemu investic na 11. místě. Za Zlínským krajem se umístil Jihočeský kraj a kraj Karlovarský. Objem PZI ve Zlínském kraji v průběhu posledních 7 let roste. Tento významný růst je spojen s výstavbou průmyslových zón, které do kraje přitáhly zahraniční kapitál.
 

Nejvýznamnějším investorem ve Zlínském kraji je společnost Continental AG. Jedná se o investora z Německa, který investoval přes 5 miliard českých korun do své české pobočky v Otrokovicích (okres Zlín), která spadá do gumárenského sektoru.

Další významný zahraniční investoři:

• RWE SHOTT Solar – Německo – ostatní průmysl
• CIE Automototive – Španělsko – automobilový průmysl
• Andreas Quellmalz – Německo – automobilový průmysl
• ON Semiconductor – USA – elektrotechnický průmysl
• AVX, Kyocera Group – Japonsko – elektrotechnický průmysl
• Tajmac ZPS – Itálie – strojírenský průmysl

Průmyslové zóny ve Zlínském kraji

Ve Zlínském kraji je možno nalézt celkem 16 průmyslových zón vhodných pro zahraniční investory. Mezi významné rozvojové plochy a průmyslové zóny v předmětném regionu patří:

• Průmyslová zóna Holešov (rozloha 360 ha, okres Kroměříž) – zpracovatelský průmysl, textilní výroba, polygrafie, strojírenství, automobilový průmysl, elektronika a zpracování plastů,
• Areály v okolí obce Hulín (celková rozloha cca 561 ha; okres Kroměříž) – stavební a zpracovatelský průmysl,
• Průmyslová zóna Zlín – Cecilka (celková rozloha 22,1 ha, okres Zlín) – průmyslová výroba, logistika, administrativa,
• Průmyslová zóna Vsetín Bobrky (rozloha 24,5 ha, okres Vsetín) – průmyslová výroba,
• Průmyslová zóna Slavičín (rozloha 340 ha, okres Zlín) – průmyslová výroba,  administrativa,
• Lešná (rozloha 53,9 ha; okres Zlín) – průmyslová výroba,
• Kunovice (rozloha 66 ha; okres Zlín) - průmyslová výroba,
• Rožnov pod Radhoštěm – Zubří (rozloha 20 ha; okres Vsetín) – lehká průmyslová výroba,
• Spytihněv (rozloha 83,7 ha; okres Zlín),
• Staré Město – Hlaviny, Špilov (rozloha cca 31 ha; okres Zlín) – průmyslová výroba,
• Uherský Brod – U Slováckých strojíren (rozloha 30 ha; okres Zlín) – průmyslová výroba.